Popeleční středa: smrt a půst

Aktualizace: 24. bře 2019

O Popelci a čtyřicetidenním půstu, o květináči s narcisem z Afriky a velkém velikonočním seriálu.




Ostravský byt a pár roků zpět.

Žili jsme si pohodlně a spokojeně. Vzpomínky z bytu nedokážu přiřadit k ročním obdobím. Protože v bytě roční období člověk nevnímá.


Ano, oblékneme se v závislosti na počasí, registrujeme kvetoucí stromy na jaře, v zimě slavíme Vánoce a vytáhneme lyže. Jídla máme pořád tolik, kolik si v marketu koupíme. Teplo domova je tak samozřejmé, že tento pojem ztratil svůj rozměr.


Současnost.

Jsme na začátku předjaří. Sto dvacet kilo brambor, které jsme na podzim uskladnili ve sklepě, už nám došlo. Po balících sena pro ovce se zaprášilo. Bečka zelí padla. V bedýnce se krčí pár posledních scvrklých jablek. Čím dál častěji musíme jezdit do obchodu. Je skvělé, že hlady nikdo neumře, že nás jistí potravinářský průmysl. Ale uvědomovat si, že na vlastních zásobách bychom to do jara nedali, je skvělá lekce pro mou dřívější městskou mentalitu.


Ve městě jsem jaro čekala u květináče s rychlenými narcisy dovezenými z Afriky. Naivně a se zasněným úsměvem.

Předjaří TEĎ je však pro mě tou nejdramatičtější částí roku. Je to smrt, smrt a tušená naděje. Konec, který se vleče a nový začátek se zdá být strašně daleko.


Mám chuť na každý zelený lupen, co vykoukne ze země. Mám chuť na klíčící hrách, pučálku. Konec zimy mi proudí v žilách a zcela dobrovolně si mé tělo touží dát pohov od těžkých jídel a sladkostí.


Klišé o tom, že v lidových zvycích se skrývá moudrost, mi už tak patetické nepřipadá.

Uskromnit se bylo dříve jediným logickým krokem, jak zvýšit své šance na přežití.


Ne náhodou právě v předjaří přichází největší a nejdelší půst našich tradic.


Popeleční středa, Popelec. Končí období zimních zabijaček a masopustního veselí. Zahajujeme symbolických šest týdnů přísného půstu, 40 dní do Velikonoc.


Na popeleční středu věřícím pan farář nakreslil na čelo křížek popelem z loňských kočiček. Prach jsi a v prach se obrátíš. S vědomím smrti vstupujeme do období dlouhého odříkání.


Půst však není jen o jídle, jak by se mohlo na první pohled zdát. Odříkáním požitků dáváme prostor mysli, myšlenkám, duši, říkejte tomu, jak chcete.

Díky nedostatku si vážíme dostatku. Díky smrti je prožitek žití úplný.

40 dní nejíst maso žádnému masožroutu neuškodí. 40 dní nepít kávu? 40 dní bez sladkostí? A co třeba alkohol a spol? Sociální sítě? Každý si může doplnit vlastní neřest.


Pokud se zbavíme toho, co nám svědomí radí, udělá se v našem životě prázdný prostor. Proč jej nenaplnit něčím, co nám přinese dobrý pocit ze sebe sama? Třeba zjistíte, že místo těch deseti minut s mobilem v ruce (deseti minut u cigára/deseti minut nákupu a konzumace koblihy...) máte najednou deset minut, kdy můžete vyběhnout ven a nadechnout koncentrované jaro, ulevit očím pohledem na nebe a uvolnit tlak pulzující v hlavě.


Návrat ke kořenům a přirozenosti je hrozně trendy. Ale jakákoli motivace k půstu je platná. Ať už se postíte kvůli náboženství, váze, detoxu, zklidnění mysli nebo z pouhého faktu, že budete "in", je to prospěšné!


Hoďte dnes do misky naklíčit trochu hrachu na pučálku. Do první postní neděle, která je nazvána "Pučální", vám stihne vyklíčit a můžete tak tradice slavit stylově a zdravě.


Předjarní skromnosti zdar!


xxx

Veronika



P.S. Každá postní neděle je speciální a proto každé bude věnován jeden článek velkého velikonočního postního seriálu!

Těšte se na dávku tradic, postních pokrmů, dětských her a zero waste-local-biodegradable-low cost jarních dekorací :-D


1. postní neděle - Pučální

2. postní neděle - Sazometná

3. postní neděle - Kýchavná

4. postní neděle - Liščí/Družebná

5. postní neděle - Smrtná

6. postní neděle - Květná










1,675 zobrazení
hajdyLOVE.png

© 2018 Veronika Hajdyla

This site was designed with the
.com
website builder. Create your website today.
Start Now