Květná neděle: odkud se vzaly kouzelné proutky a jak obnovit své kořeny

Půst končí, co nám zůstalo?

Už to vypadalo, že na Květnou neděli bude letos mrznout, ale ráno se zvedla mlha a jak mávnutím kouzelného proutku se svět zalil sluncem.

Á propos - když jsme u těch kouzelných proutků - právě ty ke Květné neděli patří.

Proutkům, ratolestem či mladým větvičkám bývala přisuzována magická moc už od pradávna. V průběhu celého velikonočního půstu se staré pohanské rituály volně prolínají s těmi křesťanskými. Není tomu jinak ani dnes, na Květnou neděli.


Tradičně uvazoval hospodář ozdobný prut z narašených prutů lísky, vrby (kočiček), jedle, kvetoucího lýkovce a suchého dubu. Ten pak byl v kostele posvěcen a jednotlivé snítky rozebrány. Kočičky se zastrkaly za svaté obrázky, kde čekaly celý rok do další Popeleční středy. Část prutů se zapíchla na kraj pole, aby zajistila dobrou úrodu. Zelenými ratolestmi se z domu vymetly nemoci a neřest. Větvičky se také věšely do chléva jako ochrana dobytka. Proutky chránily rovněž stavení před bleskem.

Když jste si svěcenými kočičkami přejížděli přes zavřená víčka za odříkávání: "Kočičky, kočičky, aby nebolely vočičky,"zaručeně vám to pojistilo zdravý zrak na rok dopředu.

Takové a podobné "čarování" s kouzelnými proutky je pozůstatkem předkřesťanských rituálů spojených s příchodem jara. Napříč celou Evropou v mnoha kulturách prut (či spletené pruty) hrají důležitou roli během oslav jarních svátků.


Ne náhodou při Kristově příjezdu do Jeruzaléma, který si připomínáme právě v tento den, jej lid vítal palmovými ratolestmi.


A aby toho nebylo málo, uvazuje se na Květnou neděli i další "kouzelný" proutek: létečko.

Pamatujete si, jak jsme minulý týden o Smrtné neděli vynášeli Mařenu s písničkou "Smrt nesem ze vsi, nový líto do vsi..."? Tak právě ono líto, lítečko, létečko, je oním symbolem nově přicházejícího léta a zemědělského roku.

Malá děvčátka chodila s březovou nebo smrkovou větévkou zdobenou vyfouknutými vejci, pentlemi a papírovými květy. Chodila od domu k domu a dostávala výslužku. Nejlépe za létečko děvčatům zaplatil včelař, který si zdobenou větvičku ponechal poblíž úlů, aby chránilo jeho včelstva...


Jsme na konci šestitýdenního půstu a před námi jsou Velikonoce, které jsou na tradice a zvyky daleko bohatší. Psaní o nich by vydalo na celou knihu.


Přesto jsou mi ale zvyky spojené s půstem tak nějak milejší.

Vyhovuje mi pomalé tempo, kterým se šest týdnů vlečeme a s ubývajícími kily postupně odhazujeme také všechnu tu mentální zátěž.


Dojímá mě, jak se v nás při oživování tradic probouzí vnitřní sounáležitost s naší historií a naší kulturou. Myslím, že hluboko uvnitř jsme nezapomněli. I když naše kořeny zpřetrhala doba, s každou odplouvající Smrtkou a každým přineseným létečkem můžeme znovu zapustit nový kořínek. Znovu se napojit na moudrost a pokoru lidí ctících přírodní pochody a střídání ročních dob, znovu najít svoji vnitřní rovnováhu a klid.


Krásnou Květnou neděli,

Veronika

xxx



O všech postních nedělích, tedy o všech stupních dlouhého půstu čtěte zde:

Popelec - smrt a půst

1. postní neděle - Pučální

2. postní neděle - Sazometná

3. postní neděle - Kýchavná

4. postní neděle - Liščí/Družebná

5. postní neděle - Smrtná

6. postní neděle - Květná



0 zobrazení
hajdyLOVE.png

© 2018 Veronika Hajdyla